Mojí celoživotní profesí je obchod s různými komoditami. Vždy jsem se ale snažil, aby sortiment, který nabízím svým zákazníkům je také co nejméně poškozoval. I když už rok nepracuji a pobírám důchod, tak jsem vlastně s obchodem ještě neskončil. Současně se ale domnívám, že ten nejlepší produkt nabízím až teď.
Nikdy jsem neprodával něco, co by tak zásadním způsobem prodlužovalo lidský život a zkvalitňovalo jeho prožití. Když k tomu připočteme, že se navíc ušetří nemalé peníze. To pak vypadá, že na starý kolena jsem otevřel obchod, který ve své sortimentu má zázraky.
Problém je ale v tom, že žijeme v době, kdy současná civilizace produkuje jedince, kteří většinou ve své životní pouti mají směrovku obrácenou o 180 stupňů opačným směrem, než je zdravý životní styl. A právě ten já nabízím.
Rozhodně nepatřím mezi stoupence, kteří polemizují a nebo dokonce nabízejí jiné společenské řády, než je kapitalismus. Co ale rozhodně odmítám je takový marketing, který právě ve jménu svobodného podnikání nabízí něco, co se nedá jinak označit než dílo Ďábla. Obávám se, že v této oblasti naše republika ještě nepatří mezi tu civilizovanější část světa. Stále se zde v takovém měřítku totiž propaguje alkohol, kouření a hazard.
V současné internetové epoše je pouze jeden papírový měsíčník, jehož nákup mne zavede do kamenného obchodu a to je Fórum. Nedávno jsem díky tomu v sobě objevil emoce, o kterých jsem ani nevěděl, že v sobě mám. Šel jsem uskutečnit nákup kýžené tiskoviny do velké trafiky v jednom nákupním centru. Mojí cestu k regálu, kde jsem zahlédl v současnosti asi nejrozměrnější periodikum, zatarasila ženština a s profesionalitou vyškoleného marketéra, právě mně, se pokoušela nabízet jakýsi produkt cigaretového průmyslu. Vyvedla mne tak z míry, že první mojí reakcí, kterou jsem s velkým úsilím naštěstí potlačit, bylo to, že bych nejraději dotyčnou osobu ženského pohlaví fyzicky inzultoval. Tyto moje emoce jsou totiž tak zjitřené právě díky nedávnému úmrtí mé sestry, která již od puberty celý svůj předčasně ukončený život dotovala tabákový průmysl nejen penězi ale právě zaplatila i zdravím. Jediné, čeho jsem byl schopen ze sebe vypravit bylo : „To nabízíte tomu pravému.“
Otráveně vypnula svou naučnou formuli, jako když robotu dojde baterie. Já jí obešel, uchopil tiskovinu a vydal se k paní trafikantce, abych zaplatil. Záhy jsem zjistil, že pro mne noční můra nekončí. Dáma totiž při tom, když přijímala platbu za noviny stihla mne ještě nabídnout stírací losy.
Do té ďábelské trojice legálních škodičů lidské rasy ještě něco chybělo. O to se postaral den na to softwarový robot, který přiděluje reklamu k pořadům, co můžete shlédnout na internetu. K mému velkému překvapení totiž rozhovor s naším nejznámějším bojovníkem za střízlivost a zdravý životní styl s panem Karlem Nešporem přerušila reklama na Plzeňské pivo.
