Blog

Jak mi v krajině Salvadora Dalího ujel poslední autobus.

Nejlepší reklamou pro tvorbu umělce je zákaz. Tím, že jsem téměř polovinu života prožil v totalitním režimu, jsem si také užil zákazů a cenzury, které patřičně zatraktivnily některé umělce z hudebních, malířských i jiných oborů. O tuto okolnost je generace, která se...

číst více

Barcelona před východem slunce.

Cestu do Barcelony jsem plánoval několik let. Už od začátku jsem ale věděl, že ji nenavštívím jen jako turista, který si chce odškrtnout všechno, co je v této oblasti nutné osobně poznat. Tedy téměř dostavěnou Sagradu Familii, ostatní Gaudího stavby a také jednodenní...

číst více

Běh jako modlitba.

Vždy jsem byl neznaboh. Jak výchova doma, tak doba, ve které jsem vyrůstal, mě vedly úplně jiným směrem. Školství v socialistickém Československu se nám snažilo spíše vštípit lásku k Sovětskému svazu než k Bohu. O to víc mě překvapily pocity, které jsem začal prožívat...

číst více

Kanárek v první línii.

  Každý zná všudypřítomnou reklamu na Clavin. Frekvence zásahu touto reklamou se ještě zvyšuje na internetu, kde některé databáze velmi dobře vědí, že je mi šedesát osm let. Tento potravinový doplněk má oproti své dražší a účinnější sestře – Viagře – jednu...

číst více

Síla hudby.

    Ani doktoři, ani sportovci mi většinou nechtějí uvěřit, že mě před dvanácti lety dala do pohybu hudba. Že jsem téměř každé ráno vyběhl a bez pevné vůle už naběhal přes 57 tisíc kilometrů. Ten společný údiv nad tím, že hudba může ovlivnit jak svět...

číst více

Ranní běh, kromaňonci a cesta z cukrovky.

      Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece jejím nejširším otvorem…   Domnívám se, že když příslušník mé generace, která vyrůstala na knihách pana Foglara, zaslechne začátek návodu, jak vyjmout z klece kovového ježka,...

číst více