Na mých webových stránkách mám napsáno:
Když se nedostává pevné vůle je tu hudba a technologie.
Zjistil jsem, že tato hláška, která vychází z mé osobní zkušenosti vyznívá pro ty čtenáře, kteří nemají zkušenost s žádnou závislostí jaksi nepatřičně. Pro tuto zdravou a jistě početnější část človečenstva to může být dokonce matoucí. Proto se pokusím také pro ně, když je upoutá například počet naběhaných kilometrů, ten paradox vysvětlit.
Zdravý čtenář, na to aby uběhl tolik kilometrů, musí být vybaven nejen zdravotně nepostiženým organismem ale přeci jenom jistou dávkou vůle. Takže si asi řekne, co to na něj tady zkouším. On je přeci hrdý na to, že má pevnou vůli a že by jí mohla nahradit nějaká hudba a technologie ?
Z tohoto úhlu pohledu mám totiž vlastně kliku, že jsem abstinující alkoholik. A jako každý z těchto postižených opravdu neoplývám pevnou vůlí. Současně je kardinálně důležité, že jsem naštěstí nikdy nekouřil. Sečteno, mám proti těm zdravým paradoxně jednu výhodu. Jako bych měl v záloze sílu navíc, která tu pevnou vůli může nahradit.
Nemohu současně opomenout zdůraznit tu nejzásadnější komponentu a sice hudbu. Aby vše správně fungovalo, musí mít k hudbě běžec velmi silný vztah. Existuje zhruba 9 % z populace, kteří trpí tak zvanou amúzií. Těm dělá problém hudbu vnímat. Většina hudbu má ráda, ti kdo ne, patří do skupiny hudebně zanedbaných a podle mého k jejich velké škodě. Poměrně často podceňují hudbu a její vliv na lidský život. Ten účinný vztah hudby na jedince se dá poznat podle toho, že čas od času hudba dokáže svojí silou dotyčného přivést až k slzám dojetí. K tomuto stavu se může dopracovat pravidelnou konzumací hudby 91 % lidské populace. Každý má svůj hudební vkus, ale z mé zkušeností klasická hudba působí nejhlouběji.
Když jsem to, pro mne, památné léto 2013 začal s hudbou běhat. Do týdne vyměnil palivo, tedy bílé víno za endorfiny, endokanabinoindy a dopamin. Tak nastalo něco jako když kosmická loď letí do vzdáleného vesmíru a její rychlost se zásadně urychlí tím, že využije například gravitace hvězdného obra, kterého potká na cestě. Co následuje, je vystřelení jako prakem. Mne také přitahovala gravitace závislosti a pak mne vystřelilo to spojení pohybu s hudbou. Do toho všeho se připojila ještě radost, jak vlastně dokážu oblafnout svůj organizmus a zapřáhnout ho tím správným směrem. Jak jsem se dočetl, mnoho ultra běžců má také za sebou životní etapu drogových závislostí.
• Na dokreslení situace si můžeme představit, co všechno je ochoten například feťák udělat pro to, aby se dostal ke své droze. Jak je všeobecně známo, je ochoten i vraždit. Zkrátka v mém případě ta spásná cesta vede přes pohyb s hudbou. O tom, že v této kombinaci se skrývá velká síla se již během historie lidstva například přesvědčila mnohá náboženství. Já se o tom ubezpečuji, k mému velkému překvapení, od toho třináctého roku každým dnem. Doufám, že mi to kouzlo vydrží ještě nějaký čas, abych stihl zeměkouli oběhnout také dvakrát jako Emil Zátopek.
Proč ráno nevyběhnout.
Klíčový moment, jak obelstít tu nepevnou vůli je už to, že běhám ráno. Naštěstí jsem skřivan. Tak jsem si již od začátku vytvořil rutinu, že když brzo ráno vstanu, zacvičím si, tak jdu běhat. Je tak velice málo důvodů, proč nevyběhnout. Den totiž tak brzo nemá čas vymyslet si překážku. Každé druhé pondělí mám běžecké volno. Jedná se o závěrečný den čtrnácti denního cyklu střídavého běhu 13 a 16 km se závěrem nedělního půlmaratonu. Už ten jeden den mi stačí na to abych se velmi těšil na úterý ráno, kdy znova vyběhnu. Ten neběžecký den má absťák nejen velín. To znamená, mozek. Nemůže vnímat hudbu v pohybu, ale jako by to chybělo i dělníkům (svalům). Ta čeládka, když nemá do čeho píchnout tak je také pěkně nervózní. Naprosto chápu, jak koně v maštali nervózně přešlapují aby se, až jsou vypuštěny ven, s velkou radostí rozeběhli, jako já v úterý ráno.
Těch dnů, kdy nevyběhnu ze zdravotních důvodů je naštěstí opravdu málo. Z důvodu počasí ještě méně. V dešti mám naběháno již tři tisíce kilometrů. Mám zásadu, že i když to venku vypadá opravdu nehostinně a mne náhodou třeba také není úplně ok, alespoň to zkusím. A ono se většinou ukáže, že hudba s pohybem zvítězí nad slotou a nepohodou a nebo nad malou rýmičkou.
Co také poměrně dost motivuje, je běžecká aplikace, kde jsem už poměrně známý. Malicherné důvody by se mi pak do poznámek těžko zapisovaly. Cítím jistou zodpovědnost, před tím množstvím, za těch jedenáct let nastřádaných kontaktů. Mám pocit, že moje běžecké aktivity inspirují i ostatní a to i v zahraničí.
A nakonec zase musím zdůraznit hudbu. Velice silnou motivací pro mne je například to, že získám nějakou novou nahrávku krásné hudby a já k ránu kolikrát nemůžu dospat, jak se těším až si jí vychutnám při běhu.
