
Nejčastější reakce při zjištění, čím se od svých 56 letech zabývám. Někteří lékaři mi už od začátku mých běžeckých aktivit prorokovali, že mě kloubní problémy neminou. Frekvence dotazu jen ukazuje, jak hluboko zakořeněná je pověra, že běhání vede k opotřebení kloubů a artróze.
Výzkum vědců z amerických univerzit, kteří po dobu dvou desetiletí sledovali zdravotní stav tisícovky běžců a stejně velké skupiny ne-běžců, přinesl překvapivé zjištění: neaktivní lidé trpí artrózou více než dvojnásobně častěji než běžci.
Důvod, proč jsou chrupavky běžců naopak zdravější, je mechanicky poměrně jednoduchý. Při běhu, konkrétně při dopadu chodidla na zem, dochází v kotníku, koleni i kyčli ke stlačení chrupavčitých tkání a jejich následnému rozpínání. Fungují vlastně jako malé písty. Díky tomu se do chrupavky dostává více kyslíku a látková výměna probíhá efektivněji. Tento proces pomáhá chrupavku udržet zdravou.
Z toho vyplývá, že v tomto případě neplatí srovnání s automobilem. U auta se součástky používáním opotřebují, kdežto lidské klouby se naopak nepoužíváním ničí rychleji.
Lidské tělo zkrátka nebylo stvořeno k tomu, aby nic nedělalo.
Bylo by to krásné a jednoduché, kdyby v tom nebylo jedno velké „ale“. Když se podíváme do historie lidstva, dnešní doba se — kromě jiného — vyznačuje tím, že se v ní většina lidí spíš plouží, nemotorně pohybuje, sedí v dopravních prostředcích nebo se povaluje u televize a počítače. A především: většina má nadváhu.
A právě ta má zásadní vliv na narušení jinak jasného návodu, jak si udržet náš „motor“ v hladkém chodu. Kdyby dnes lidé zamířili do „reklamačního oddělení“ matky přírody s tím, že je bolí klouby při pokusech o běhání, reklamační úředník by jim po diagnostice příčin nejčastěji oznámil: „Vaším problémem je nadváha.“ Naše klouby byly konstruovány na hmotnost odpovídající BMI do hodnoty 25.
Kromě nadváhy hrají roli i úrazy — nejčastěji při kolektivních sportech, pádech na lyžích, z kolečkových bruslí nebo z kola. Ani ty kloubům neprospívají. A samozřejmě, něco máme geneticky dané, což už změnit nelze.
Ve většině případů je však skutečným problémem právě nadměrná váha. V takovém případě je lepší začít chůzí nebo plaváním a běh zařadit až po zhubnutí na „běžeckou váhu“.
